Pomáhající profese (mezi, které patří sociální pracovnicí i další pracovnicí v sociálních službách) jsou každodenně v kontaktu s jinými lidmi, kteří se nachází v obtížných životních situacích. Prožitky a životní zkušenosti klientů a klientek pak přímo i nepřímo ovlivňují prožívání a psychickou i somatickou pohodu pomáhajících. Tato forma pracovní zátěže je samozřejmou a neoddiskutovatelnou součástí pomáhajících profesí, proto je vhodné rozumět mechanismu jejího vzniku, s ohledem na potřeby osob pracujících v sociálních službách (sociální práci).

Kurz se zaměřuje na definování hlavních okruhů psychosociální zátěže pomáhajících profesí, včetně tzv. „únavy ze soucitu“ a syndromu vyhoření. A dále pak na seznámení se se základními principy individuální i systémové prevence, které mohou snížit emocionální a sociální zátěž související výkonem pomáhající profese.